Po Poslanecké sněmovně schválil zrušení vojenského újezdu Brdy a zmenšení újezdů Libavá, Boletice, Hradiště a Březina včera večer také Senát. Pro hlasovalo 33 členů horní komory, pouze jeden senátor byl proti. Pokud návrh zákona podepíše prezident republiky, začne platit od 1. ledna 2016.
Jako odstranění anachronismu a nápravu nepřirozeného stavu označil předlohu ministr obrany Martin Stropnický. Kromě vojenského hlediska, které před časem popsal náčelník generálního štábu armádní generál Petr Pavel (viz jeho vyjádření níže), je zde i rozměr civilní.
„Tímto návrhem narovnáváme občanská práva obyvatel vojenských újezdů. Ti při neexistenci obce na území vojenského újezdu totiž nemohou volit ani být voleni do zastupitelstva obce a nemohou vlastnit ani nemovitý majetek v místě trvalého bydliště," upozornil mimo jiné ministr Stropnický.
Rozhodnutí o zrušení vojenského újezdu Brdy vychází z komplexní analýzy generálního štábu. Ta hodnotila stávajících pět vojenských újezdů z vojenského i ekonomického hlediska. Jak dnes ministr obrany před senátory uvedl, konkrétně vojenský újezd Brdy je prioritně určen k výcviku dělostřelectva a vzhledem k rozloze výcvikových ploch - pouze 12 % území újezdu - které jsou navíc roztříštěné do malých prostorů pro výcvik, neumožňuje plnohodnotný výcvik mechanizovaných jednotek, což ho činí jen málo využitelným a tím neefektivním.
„Současných pět vojenských újezdů svou rozlohou odpovídá velikosti armády, kterou jsme měli krátce po rozdělení Československa. Tehdy měla armáda 120 tisíc vojáků, dnes jich ale má 20 tisíc. Tak velkou plochu k výcviku zkrátka nepotřebujeme,“ obhajoval optimalizaci vojenských újezdů před časem náčelník Generálního štábu AČR.